Choď na obsah Choď na menu
 


10. PRŮNIK LÉČIVA BIOLOGICKÝMI MEMBRÁNAMI

24. 6. 2010

-léčivo se v organismu pohybuje 2 směry: hlavním tokem přechodu ( krevní proud )

                                                                     difúzní přechod ( na krátkou vzdálenost )

-hlavní tok u všech léků v podstatě stejný, rozdíl je v přechodu přes hydrofobní membrány

-přechod přes membrány je ovlivněn hlavně rozpustností v lipidech

-důležité je i schopnost difuze vodní fází ( tak jsou molekuly léku transportovány k a od hydrofobní membrány )

rychlost difuze závisí na: a)molekulární velikosti ( difuzní koeficient pro malou molekulu

                                             je nepřímo úměrný druhé mocnině její molekulové hmotnosti)

                                             -velké molekuly difundují pomaleji než malé!!!

                                             -většina léků mol.hmotnost = 200-1000 Da

prostup biologickými membránami

1)DIFÚZE PŘES LIPIDY

-významná

-nepolární látky ( rozpouští se v nepolárních rozpouštědlech =lipidech, jsou lipofilní ) – snadno přestupují difúzí přes buněčné membrány ( hydrofobní )

-lipofilní látky mají vysoký rozdělovací koeficient a ukládají se v tucích

-podané látky se rozdělují podle rozpustnosti do lipoidních a vodných frakcí

rozdělovací koeficient: P = C v lipoidní fázi / C ve vodní fázi

-většina léků slabé kyseliny nebo slabé zásady ( platí Henderson-Hasselbachova rovnice )

pK = pH + log (AH)/A-

poměr mezi neprotonovanou a protonovanou formou léčiva:

 log  protonované/neprotonované

-ionizované formy ( bazická sloučenina ) jsou hydrofilnější, neonizované formy ( kyselé sloučeniny ) jsou lipofilnější

-kyselé léčivo bude koncentrované v zásaditějším pH

-pH silně ovlivňuje distribuci léčiva

-pH je jediným faktorem určujícím absorbci léčiva z GIT ( užívá se v praxi:př: okyselením plazmy dojde k menšímu prostupu kyselých léků z CNS do plazmy – kumulují se v CNS, při intoxikaci k.acetylsalicylovou ( alkalizujeme moč pro rychlejší vyloučení kyseliny )

-rychlost transportu látky difuzí se zvyšuje přímo úměrně koncentračnímu gradientu

 

2)DIFÚZE VODNÍMI PÓRY ( PROSTUPUJÍ JE LIPIDY )

-póry jsou malé ( 0,4nm ), prostoupí jen velmi malé molekuly ( x většina 1nm )

 

3)SPOJENÍ S TRANSMEMBRÁNOVÝM PROTEINEM

-významné

-př: přenos cukrů, AK, neuropřenašeče, ionty kovů

-transmembránové proteiny vážou molekuly/ionty, mění konformaci a uvolňují tyto molekuly na druhé straně membrány

facilitovaná difúze = tento transport bez dodání E ve směru elektrochemického gradientu

X

aktivní transport = tento transport za spotřeby E ( ATP/elektrochemický gradient ) proti

                                  elektrochemickému gradientu

-tento typ transportu je saturovatelný, může dojít ke kompetitivní inhibici podobným ligandem ( = látku vázající se na transportér )

-př:GIT, žlučový trakt, HEB, ledvinné tubuly

 

4)PINOCYTÓZA

=invaginace a oddělení části buněčné membrány a vytvoření malých vezikul obsahujících mimobuněčné koponenty uvnitř buňky

-př: přechod insulinu přes HEB

                                                                                                                                            

VAZBA NA PLAZMATICKÉ PROTEINY

-hlavní plazmatický protein je albumin  (váže mnoho kyselých a málo bazických léčiv )

α1-glykoprotein ( β-globulin ) – jeho zvýšení může ovlivňovat vazbu bazických léčiv

-vazba je reverzibilní

-množství vázaného léku závisí na: volné koncentraci léku, afinitě k vazebným místům,

                                                         na koncentraci proteinu

volná frakce léčiva = ta, která není ve vazbě na plazmatické proteiny ( je terapeuticky účinná ), některá léčiva se vzájemně vytěšňují z vazby a tím ovlivňují navzájem své účinky