17. INTERAKCE LÉČIV
= stavy, kdy současné podání 2 léčiv ovlivní nějakým způsobem účinek jednoho nebo obou současně podávaných léčiv
-někdy i LI, ke kterému dojde i po následném podání 2.léčiva nebo po vysazení jednoho ze dvou současně podaných léčiv
a)prospěšné
b)škodlivé
-některé LI nemusí mít klinický význam, ale mohou být přítomny ( LI se věnuje vysoká pozornost, stále více lidí užívá několik léků najednou )
LI vznikají hlavně u:
-léčiva se strmou křivkou závislosti účinku na dávce ( lithium, digoxin )
-u induktorů/inhibitorů jaterních mikrosomálních enzymů
-u látek metabolizovaných kinetikou 0.řádu ( malá změna vede k velké změně koncentrace)
-u dlouhodobě používaných látek s kontrolou koncentrace v plazmě
-při užívání více léčiv najednou
-při účinnosti mnoha léčiv na jedno onemocnění
-u pacientů s poruchami jater/ledvin ( starší nemocní, více nemocí a léků )
1)farmakodynamické interakce
-obě látky působí na cílové místo klinického efektu: synergisticky/antagonisticky ( mohou působit na stejný receptor – SM x SL, na jiný receptor vyvolávající stejný klinický efekt – alkohol a benzodiazepiny udělají sedaci
2)farmakokinetické interakce
-látky interagují vzdáleně od místa účinku ( tím dojde ke změně c léku v plazmě a změněnému výslednému efektu - př: rifampicin a warfarin kompetují o vazebné místo na plazmatické proteiny plazmy )
-důsledkem je antagonismus nebo synergismus
a)interakce během absorbce
-př:tetracykliny / Fe / prednisolon + antacida / Al / Mg – tvorba nerozpustných komplexů
( vápník v mléce snižuje absorbci tetracyklinů )
-látky s antimuskarinovými účinky ( antidepresiva, antipsychotika ) zpomalují střevní pasáž a tak absorbci některých látek
-laxativa urychlují střevní pasáž a omezují možnost vstřebávání málo rozpustných látek ( digoxin, HA )
-vazokonstriktory přidané k LA zpomalují jejich účinek
-hyaluronidáza zrychluje absorbci látek podaných s.c.
b)interakce během distribuce
-vytěsnění z vazby na plazmatickou proteiny ( ASA vytěsní methotrexát a tím zvýší jeho toxicitu, bilirubin je vytěsňován sulfonamidy ú vit.K / kontrastními látkami, indometacinem –to může vést k jádrovému ikteru u novorozenců )
-přímá interakce v plazmě ( protamin a heparin )
-vytěšnění z vazby ve tkáních ( chinidin vytěšní digoxin )
c)interakce během metabolismu
-indukce jaterních mikrozomálních enzymů ( HA – grapefruitová šťáva/třezalka )
d)interakce v průběhu exkrece
-ovlivnění vylučování ledvinami ( změna pH moči – většinou se zvýší exkrece – př:alkalizace moči zvýší vylučování ASA
lékové interakce = současné podání 2 léčiv ovlivní účinek jednoho nebo obou léčiv ( prospěšné/
škodlivé )
-vznik interakcí pravděpodobný u: léků, které při nízkých c vyvolají velký účinek
inhibitorů/induktorů jaterních mikrosomálních enz
látek metabolizovatelných kinetikou 0.řádu
dlouhodobě požívaných látek
podání více léčiv najednou
lidí s poruchami jater, ledvin
-interakce ( farmakodynamické, farmakokinetické )
farmakodynamické interakce = obě látky působí na cílové místo klinického efektu (+/- )
farmakokinetické interakce = látky interagují vzdáleny od cílového místa ( změna c v plazmě )
-interakce během absorpce ( v GIT jídlo , subkutánně zvyšuje absorpci hyaluronidáza , vazokonstriktory při podání lokálních anestetik zpomalují abrsorbci )
-interakce během distribuce = vytěsnění z vazby na bílkoviny
-interakce během mtb = indukce jaterních enzymů urychlí biotransformaci ( selhání HA, warfarinu )
-interakce během exkrece = v ledvinách