Choď na obsah Choď na menu
 


19. TERATOGENNÍ A KANCEROGENNÍ ÚČINKY LÉČIV

25. 6. 2010

-všechna léčiva prostupující HEB prostupují snadno i placentární bariérou ( prostupují látky lipofilní i hydrofilní )

-v placentě mnoho transportérů látek – mohou přenášet do fetálního oběhu i molekuly velké hmotnosti ( protilátky a jiné ), P-glykoprotein naopak přenáší zpět do cirkulace řadu léčiv ( cytostatika, digoxin )

-pokud zablokujeme přenos P-glykoproteinem, mohou se ve fetálním oběhu léky hromadit

 

TERATOGENNÍ ÚČINKY = vyvolá je exogenní látka, která při podání matce v určitém stádiu vývoje plodu je schopna vyvolat morfologické defekty nebo vede k poškození tělesných funkcí plodu

-působení v období blastogeneze ( 1.-7. den )– reparace nebo embryo odumře 

-organogeneze ( 3.-16.týden ) – kritické období pro působení xenobiotik ( 15.-55.den )

                                                  -xenobiotika mohou vyvolat malformace ( teratogenní

                                                    poškození plodu )

                                                  -typ malformace závisí  na době a intenzitě expozice plodu

                                                    teratogenu

-období fetálního vývoje ( 2. + 3.trimestr ) -nevyvolají xenobiotika morfologickémalformace

                                                                       ale mohou působit toxicky na tkáně plodu a

                                                                       ovlivnit tak jejich růst a funkční vývoj

                                                                       -důsledky poškození se často projeví až v

                                                                       v průběhu psychomotorického vývoje

-období bezprostředně před porodem – KO některých léků ( nesteroidní protizánětlivé léky)

 

-spontánní malformace plodu u 2-4% ( statistický průkaz závislosti mezi užíváním léku a vznikem malformace je velmi obtížný )

-malformace může vzniknout: působením léku na matku se sekundárním důsledkem pro plod,přímého toxického vlivu látek ( cytostatika ), přímého vlivu na diferenciaci tkání ( retinoidy ), nedostatku některých nezbytných látek ( podávání k.listové snižuje riziko defektů neuronální trubice )

(thalidomidová tragédie – dříve, lék stažen, novorozenci měli defekt vývoje dlouhých kostí, chyběly jim končetiny )

-pod 1% kongenitálních defektů mají na svědomí farmaka ( mnohdy neléčené choroby představují vyšší riziko pro plod než dobře volená farmaka )

-kategorizace léků – A,B,C,D,X ( dle průkazu teratogenity u lidí a zvířat )

 

TERAPEUTICKÉ OVLIVNĚNÍ PLODU

-snaha ovlivnit funkce plodu podáním léku matce ( př: podány phenobarbitalu před porodem k indukci enzymů glukuronidujících bilirubin – prevence ikteru novorozenců, podáním kortikosteroidů stimulujeme vývoj plic u předčasného porodu )

 

KANCEROGENNÍ ÚČINKY

-pro sledování kanceroggenity je důležité podávat látku i několik let ( součást sledování u preklinického a klinického hodnocení léčiva )

kancerogen = mnoho léků ( látka vyvolávající maligní bujení, př: cytostatika )

                       př: sloučeniny arzenu, chromu, azbest, aromatické úhlovodíky, aromatické

                            aminy, nitrosaminy, azosloučeniny, aflatoxiny ( = chemické sloučeniny )

mechanismus účinku: přímé nebo nepřímé poškození DNA ( některé léky se stávají karcinogenní až po přeměně v játrech )

-mutagenní účinek mají často alkylující látky používané k léčbě malignit