2.PŘÍVODNÉ CESTY LÉČIV, EFEKT PRVNÍHO PRŮCHODU PŘÍVODNÉ CESTY LÉČIV
perorální podání
-nejčastější, nejbezpečnější nejpohodlnější, nejekonomičtější cesta aplikace léku
nevýhody: některé léky nelze takto podat ( fyz.vlastnosti, ↓pH žaludku lék zničí, …)
-některé léky metabolizovány slizničními enzymy/střevní mikroflorou/játry dřív, než se dostanou do cirkulace
-některé léky mohou vyvolat zvracení díky dráždění GIT
-léčiva v neionizované a lipofilní formě – možno jejich absorbci z GIT podpořit
-absorbce rychlejší ze střeva než ze žaludku
-léky dráždící žaludeční sliznici/ léky rozkládané v ↓pH žaludku lze podat v enterosolventním obalu
-uvolňování: postupné
řízené = pomalá stálá absorbce léku po několik hodin (výhoda: ↓počtu aplikací)
sublinqvální podání
-absorbce z ústní sliznice ( př: nitrogrolycerin – dobrá absorbce, není v přítomném pH ionizován a má vysokou lipofilitu + ochrana před efektem 1.průchodu játry )
-rychlá absorbce, rychlý účinek
rektální podání
-užití, pokud je perorální podání obtížné ( nevolnost, zvracení ), nebo u bezvědomí, u dětí
-absorbce z rekta – 50%obejde játra ( potenciál pro 1.průchod játry je menší než při p.os)
-často absorbce nepravidelná, neúplná, mnoho léků sliznici rekta dráždí
parenterální podání
( = i.v., s.c., i.m., i.a.,i.t. = intrathekální, i.p = intraperitoeální )
i.v. – lehce se dosáhne žádoucí koncentrace léčiv v krvi, podání formou vodného roztoku,
c v krvi se dosáhne téměř okamžitě
-podání dráždivých roztoků ( stěny žil relativně málo citlivé, často jediný vhodný způsob)
-při rychlém podání vysoké koncentrace může dojít k závažných NÚ
-podání formou bolusu/infuze
-nesmí se takto podávat!!!: léky v olejovém vehikulu, suspenze, léky srážející krevní
složky/hemolyzující ery
s.c. – pouze aplikace nedráždivých léků, absorbce konstantní a pomalá ( lze ji zpomalit
přidáním vazokonstrikčních látek ), některé hormony se aplikují pod kůži a odsud se
pomalu týdny-měsíce uvolňují z pevných tablet
i.m. – aplikace ve vodném roztoku/olejovém roztoku/suspenzi ( má vliv na rychlost absorb.)
+ vliv na rychlost má i výběr svalu (u žen do m.gluteus max pomalejší abs. než muž )
i.a. – často k dosažení účinku pouze v určité tkáni/orgánu ( často apl.diagnostických látek)
-průchodu léku do CNS brání HEB ( mezi krví a likvorem )
i.t. – aplikace do CNS při anestezii, rychlého dosažení c při mozkových infekcích do subarachnoidálního prostoru
i.p. – použití spíše experimentálně, málo ( nebezpečí vzniku infekce a adheze )
inhalační podání
-absorbce přes plicní epitel/ slizniční membrány respiračního traktu ( podání hlavně těkavých a plynných léků, aerosolu – roztok léku je atomizován ve vzduchu ), rychlá distribuce do cirkulace
-výhody: rychlá absorbce, vyhnutí se 1.průchodu játry, u plicních chorob rychle dosáhnou požadovaného místa ( př: astma bronchiale ), občas léky vyvolají dráždění plicního epitelu
lokální aplikace
-podání, chceme-li vyvolat místní účinek na kůži ( př: topická antimykotika ), mukózní membrány spojivky/nosohltanu/oropharyngu/dělohy/tračníku/močové trubice/MM
-občas se mohou absorbovat do cirkulace a vyvolat NÚ ( prevence: udělat formu léčiva, která se bude uvolňovat déle a v menší dávce pouze do daného místa )
-X někdy je systémový účinek při lokání aplikací cílem ( př: ADH na nosní sliznici )
-absorbce závisí na ploše aplikace, lipofilitě ( epidermis lipoidní bariéra )
-některé léky v podobě topických náplastí ( = transdermální systémy - s řízeným uvolňováním látek, vhodná pro lipofilní léky, nákladná )
speciální způsoby aplikace
mikrosféry = biologicky se rozpouštějící polymery ( zpracovány tak, aby přilnuly na slizniční
epitel ve střevě a ve spojení s léčivem a vysoké molekulové hmotnosti mohou
zlepšovat jeho absorbci ), abrorbce přes mukózní epitel/epitel krytý Peyer.plaky
proléčiva = inaktivní prekursory, mtb přeměněny na aktivní látky
vazba léku na protilátku = ta je zaměřena proti specifickému antigenu ( pro daný nádor ),
to umožní selektivní vazbu na nádorové bb.
liposomy = malé vezikuly připravené sonikací vodné suspenze fosfolipidů, naplněny léky
nerozpustými v tucích/ sekvencí NK, uvolněny po rozrušení liposomu
-přijímány hlavně RES v játrech, nádorech
EFEKT PRVNÍHO PRŮCHODU ( = first pass efect )
-játra = hlavní místo přeměny léčiv ( mají významnou metabolickou aktivitu )
-efekt prvního průchodu játry významně limituje dostupnost léčiv silně metabolizovaných v játrech
-množství léčiva, které dosáhne systémové cirkulace = frakce dávky ( biologická dostupnost = ta bere v potaz absorbci a lokální metabolickou degradaci )